just like those special days..

16. dubna 2014 v 23:10 | confused thoughtful |  asi jako deník
Měla jsem dneska takovej zvláštní, hrozně pocitovej sen.. s paní profesorkou na chemii. Vím přesně, proč se mi to zdálo.. a čeho se to asi dotýkalo, o čem bych teď měla přemýšlet.. bylo mi z toho ráno zkrátka zvláštně. Byla hrozně nešťastná, říkala, že mě má moc ráda.. vlastně plakala.. a tvářila se, že musí jít.. cítila jsem, že ji nechci pustit, ale zároveň jsem byla tak nějak vyrovnaná a v klidu..

Koupila jsem dneska bonbónky a už trošku slavila.. s učiteli.. kamarádkami.. - a spolužáky. Vlastně mi spousta učitelů (všichni, za kterými jsem zašla..) popřála, všichni se tvářili upřímně a bylo vidět, že to myslí vážně.. bylo to moc milý. A ještě mohli mít radost z Ferrero bonbónu. :)
Pan profesor na biologii.. fyzikářka.. a pak ta moje zlatá paní profesorka na chemii.. hrozně jsem s P. po fyzice řešila, jestli za ní teda jako mam jít před hodinou, nebo až po ní.. říkala jsem, že je divný jít za ní dopředu.. ale pak jsem šla... Až dlouho po tom našem chvilkovém dialogu jsem si uvědomila, že můj pocit z toho setkání je něčím vlastně hrozně podobný tomu snovému.. prostě psychicky, to, jak mi bylo, jak jsem se s ní cítila.. zvláštní... Fakt si myslím, že spolu máme hezký stav - (ale) třeba je to tím, že já ji mám prostě opravdu ráda.. a ona je taková hodná a férová a lidská.. takže to cítím na základě toho.. Šla jsem k ní do kabinetu a ona jako "Dobrý den, Kačenko, co potřebujete," a já: "No, já Vám nesu bonbón... já mám zítra narozeniny totiž..." a ona mi hned jako podala ruku a přála mi.. a řekla mi, že to není všechno o známkách, a že oni všichni ví, že jsem šikovná a talentovaná a tak.. to bylo hrozně, hrozně milý.. to mi vlastně už hrozně dlouho nikdo neřek' (kytkovský sklony, eh) - občas to asi všichni potřebujem slyšet.. tak já jako že děkuju žejo.. a pak řekla... že mi ještě dá pusinku (říkám, že je úžasná)... a políbila mě na obě tváře, čímž mě trochu uvedla do rozpaků a hrozně.. já nevim.. naněžnila a tak... ale připadalo mi to takový.. přirozený.. moc jsem nestihla zareagovat, možná jsem byla trochu moc v šoku.. tak jsem jí jenom pohladila po rukou, když se ke mně naklonila.. já ji fakt mam ráda.. :)
Říkala jsem si, takhle se obvykle zamilováváme - přesně takhle.. člověku, který je emočně vyprahlý.. a žízní po lásce.. se dostane troška něhy a pozornosti, které tolik potřebuje... Což se teda nestalo :).. ale je pro mě vážně důležitá.

Na angličtině mě překvapil spolužák, když mi obětoval k svačině sýrovou housku (to by člověk nečekal, spíš bych si řekla, že se na mě vykašle).. teda, až jako po hodině - asi bych to do něj neřekla. Ale fakt mi pomoh', měla jsem děsnej hlad.

A pak dějepis.. upřímně mě třídní fakt trochu nas.ala. Čekali byste, že třídní učitel stojí vždycky při vás, podporuje vás, ukazuje cestu a raduje se s vámi (HA - HA - HA).. je to asi zvláštní, ale já to tak mám s více učiteli, jenom ne se třídní. Nicméně jsem si řeka, že jí taky dám bonbón, tak jsem za ní šla po hodině a řekla jí, proč jí ho dávám.. a ona se zatvářila asi jako kdybych jí oznamovala, co jsem měla dneska k snídani, řekla "Aha, tak všechno nejlepší," vzala si bonbón a odkráčela. To je moje třídní.
Já vim, že pro nás taky dělá nějaký věci a tak.. Jen mi jde o princip.
Samozřejmě mě nemohou mít rádi všichni učitelé a ani bych to tak nechtěla.. jenom prostě, nevim, alespoň mohla projevit trošku zájem.
Jo a to nemluvim o tom, že mi dala test.

Po matice jsem šla ještě za matikářem.. tvářil se trochu překvapeně (myslím, že fakt byl - z toho, že mu vůbec něco nesu po tý pětce ze čtvrtletky, že na něj nejsem napíp.. ale proč bych byla, žejo.. on za to zas tak moc nemůže), ale podal mi ruku, zeptal se, kolikáté mám narozeniny, pak mi asi pětkrát poděkoval a pak mi řekl.. "To máte, Katko, sedmnáctého na Rudolfa, ne?" A já.. "No.. jo.." A on jako že dědeček byl Rudolf a bratr je Jiří čtyřiadvacátého a tak že si tyhle dny pamatuje.. A já: "No.. a ještě jsem dneska na Rudolfa psala test.. druhýho.. z dějepisu.. tak je to takový symbolický.." A on: "Haha, to jo.. no tak ještě jednou děkuju.."
No, vidíte, i matikáře jsem potěšila víc, než třídní. Achjo, s ní je to fakt děsně těžký. Příště jí nic nedám :-D

Mám zlatý kamarádky.. dostala jsem moc hezké dárečky, od P. hrníček (!!!), od J. náhrdelník.. fialový.. ručně mi ho ukorálkovala :) Od A. malinovou hořkou čokoládu.. no, a od J. a P. taky čokolády.. a hezky mi přály.. tak jsem je začala opusovávat.. :-D Nevím, komu to přišlo víc vtipný, jenom jsem nějak měla need to.

Vlastně je stejně na těch narozeninových dnech něco takového hrozně výjímečného.. A zvlášť, when being with the beloved person.. Looking forward....

✖️✖️



Tumblr

Tak teda všem přeju hezkej den.. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 17. dubna 2014 v 15:03 | Reagovat

ááá, všechno nejlepší k narozeninám, ať se daří a ať se ti dobře píše... :-)
plus hromadu něhy a pozornosti a spoustu úsměvů, dobrých knížek čtených se zeleným čajem v tom novém hrníčku... a tak dále :-)
PS: z třídní si nic nedělej, třeba jen neměla den... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama