unavený den (a myšlenky)..

10. března 2014 v 22:06 | confused thoughtful |  asi jako deník
Někdy se cítím hrozně zmateně.. že vlastně ani nevím, co cítím.
Představte si takovouhle situaci: jdete ze školy. Vycházíte vchodovýma dveřma, máte na sobě jen svetřík, protože je teplo, a přes ruku si nesete kabátek, s sebou igelitku kvůli rehabilitaci (ručník), svítí sluníčko a je hezky, spěcháte na tramvaj, protože už tak vycházíte pozdě.. a proti vám jde váš drahý člověk.... proti mně h. .., kamarád (? někdy je to s ním fakt složitý) jednou řekl "tvá polobohyně".. no, tak nějak, tak nějak.. Vyměnění několika málo slov, vlastně jen rozloučení. Hrozně to na mě zapůsobilo, nevím.. vydrželo mi to na mysli celou cestu tramvají, dlouho jsem přemýšlela o způsobu, jakým jsme si těch několik slov řekly.. a tak.. Přemýšlela jsem o všech detailech té malé chvilky..

Smála se. Usmívala.. Tak ráda ji vidím spokojenou.. myslím, že jsem šťastná, když se směje.
Přemýšlela jsem o tom, co je láska.. jestli je to třeba prostě jen nechat druhého člověka cítit, co cítí, nepoutat ho a nespoutávat.. přestat být zaměřený na své potřeby a pocity a hlavně ho jimi nijak nevázat (byť nechtěně).. a říkala jsem si Jo, mám to, asi nějak tak.. bylo najednou tak lehký to všechno "pustit", povolit, odměřit se ze sebe.. na h.

I wish

Jen zase poslouchám Norah (zítra ji chci J. vrátit) a jsem pořád taková smutná.. Moc se mi stýská a nevím, co mám dělat.
Myslím na objímání a na povídání.. myslím na to, jestli by to třeba někdy mohlo být jinak, jestli to mohu (může se to) nějak změnit.. a jestli je třeba dobře se o to pokoušet, myslím, začátky jsou někdy tak obtížné.. ale kde bychom bez nich byli.... (?)
Někdy mám pocit, že se utrápím samotou.
Objektivně se vlastně mám fakt dobře. Jen se mi hrozně stýská..

Ad Astra Per Aspera. | via Tumblr

Jsem hrozně utahaná, na parafínu jsem několikrát lehounce usnula (opravdu se myslím uvolním jen.. s někým blízkým..), u doktorky to bylo trochu divný (*le rádio: "Do Prahy přijíždí světoznámý terorista..", *le já: "WTF???" - proč o tom říkaj' tónem, jako že nic? .. pak mi došlo, že tenorista..), pak jsem šla s tátou zařizovat něco po bankách (dostala jsem Reflex a colu. No prosim, takhle se to dělá :-D), přišla před šestou a prakticky celou dobu se pak učila.. Teda spíš, hrozně jsem vyváděla, protože se mi někde ztratila učebnice z fyziky a máma mi asi vyhodila starší sešit, nebo co (vůbec to nechápu.... to se mě fakt hrozně dotklo - a vůbec nejde o to, že je to fyzika, jde mi o princip).. vypadá to, že mě asi zachrání kamarádky ze sexty. A nemůžu najít sešit z angličtiny, vážně doufám, že je ve škole.. mám k němu vazby (a navíc v něm mám veškeré své poznámky k britskému vzdělávacímu systému)..
Dočítala jsem Máj, který jsem začala číst cestou za tátou do centra.. Asi jako:
"Co čteš? Máj, jo? Hmm.. A jako do školy, nebo jak?"
"Ne asi, dobrovolně tati tyjo, fakt.."
"No tak někdo to čte třeba dobrovolně, žejo.."
Mám to přečtený, ne, že bych to nějak pochopila, ale přijde mi to fakt dobrý.. ty verše a to, co nevím, jak se jmenuje - prostě ta forma, kdy občas vymění slova. A je to fakt hustý psycho. Mluvící lebka.. no wau. Na tu dobu dost dobrý.
A jak se tam jednotlivé sloky opakují.. to je to dramatično.
Ach jo, zítra na to píšu test. A na výpočetku, kterou absolutně nedávám.. vůbec nechápu, o čem tam ten chlap mluví. :-O No, to bude zajímavý.

Zítra jdu na ten koncert se Zuzkou. Moc se těšim. Jen vůbec nevim, jak stihnu věci do školy..

Hrozně mi chybí h. .. jsem smutná a nevím, co s tím.. co mám dělat.. nic nevím..
Miss you, miss you, miss you.. my dear..

Bσrn tσ die. - Timeline Photos | Facebook
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama