"umělecká melancholie".. nebo něco na ten způsob.

30. března 2014 v 0:38 | confused thoughtful |  asi jako deník
Možná kdybych se nad to uměla povznést - zaklonit hlavu a bezstarostně se zasmát tomu, z čeho se tady vlastně stresuju.
A já bych chtěla. Jenže to neumím, bezstarostně se tomu zasmát. A co víc, nejděsivější je na tom možná to vědomí toho, že si s některýma věcma děláme tolik starostí proto, abychom (možná) zaplnili svoji prázdnotu.
Děsně se tady nervím s biologií a začínám propadat panice, mám jeden celej den a pondělní odpoledne k tomu, abych se naučila pět tělních soustav. V úterý píšem čtvrtletku. Jsem hroznej flákač a děsně mě to štve.. ne, že bych se nějak vzorně připravovala na hodiny - a pak to vypadá jako teď a hysterčím z toho, že se tolik stran za tak krátkou dobu prostě nemůžu naučit.

Už zase cítím, jak se ta moje pozitivnost sype.. Cítím se vyčerpaná.. a už jsem na to přišla: když jsem ve strsu, začne mi být psychicky špatně.
Bože, jak si někdy přeju popovídání si.. přitulení se.. jaký by bylo se přitulit, obejmout, nepustit?
Lovely.. do you just know how beautiful you are?
Cause your arms feel like coming home


Problém je, že jak jsem vyčerpaná, chce se mi brečet.. a nějak ani nemůžu.. tak se ani nesnažím.
Moc bych chtěla obejmout h., ale jsem asi.. příliš naivní.

KatieAndTheCrows.

A co když se mi někdy chce plakat, žejo. Propřemýšlet noc, obejmout se s milovaným člověkem a povídat si, jako by tady nebyly žádné limity (a jsou?)..
Zavřít se do svého malého světa, a little bit indie, a little vintage.. se spoustou knížek a čaje, sešity, anglickým slovníkem.. a kočičkou.
Moci h. jenom trošku ukázat, co všechno cítím (i když to vlastně sama pořádně nevím.. ehe).. tu potřebu h. blízkosti, hlasu, rukou, který bych mohla držet,

zatraceně, stýká se mi, hrozně se mi stýská,

skinnyjeansandbandtees | via WeHeartIt


já nevím, někdy mi to připadá tak těžký..

A přece, jediný, co můžu dělat v sobotu v půl jedný v noci je pokoušet se psát "povídku", napsat svých o myšlenkách a pocitech, a zapíjet smutek zeleným čajem.. Přestože bych měla spát, přestože si připadám permanentně ve spánkovém nedostatku.

Facebook
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama