"Domov nedělají věci."

9. března 2014 v 21:35 | confused thoughtful |  asi jako deník
Mám hrozně melancholickou, je mi smutno.. cítím se tak posmutněle, najednou to na mě nějak dopadlo..
Myslím na h. a hrozně se mi stýská.. někdy bych se moc chtěla objímat, jen být spolu a objímat se.. moct si spolu povídat.. bože, chvilku být spolu.. Trošičku si spolu zatančit?
Možná jsou to jen takový naivní představy.. Třeba už jsem se zbláznila.. Ah.. my lovely darling..

mental | via Tumblr


Někdy myslím na to, asi jaký by bylo moct vedle h. (s h. .., u h. ..) usnout.. a probudit se vedle sebe.. objímání.. a ty překrásný medový vlasy.. ty něžný a čistý oči.. Ach jo, někdy je mi tak smutno. Mám pocit bezvýchodnosti z vlastních pocitů. Ne, že bych je nechtěla cítit.. jen na mě takovýhle smutek dopadl po docela delším čase a o to zase víc..
Někam spolu jít.. být spolu v Praze a moct se procházet městem.. fotit si.. povídat.. a tak.. a moct spolu trávit čas..
Já vlastně nevím, co chci, sakra.. Naivní malá holčičko.
Myslela jsem večer na problémy s mámou, na svoje potřeby blízkosti.. jako by ze sebe vycházelo všechno - a taky nic.

Kamarádka mi půjčila krásné CD Norah J., teď ho tady poslouchám a mám zase tisíc asociací.. jen si prohlubuju melancholično, ale alespoň jsem si toho vědomá..

Strašně se mi stýská a mám pocit, že už to nevydržím ani chvilku.. zatraceně.. zatraceně, ten pocit, když toužíme po něčí náruči, po jeho hlase a blízkosti a.. everything we have got are our thoughts..

Byla jsem dneska na filmu v rámci Jednoho světa.. původně jsem chtěla psát o tom, ale úplně mě nějak přešel úvahový tvůrčí zápal - nebo spíš emočně povalily smutky.. Dokument se jmenuje "Mý věci" a opravdu se mi líbil - zamyšlení nad tím, jestli vlastně potřebujeme ke štěstí - a vůbec k spokojenému životu - věci. Jako.. věci. Materiální. Silný snímek, krásné scény s autorovou babičkou.. projekt natočit jeden rok "bez" materiálních věcí (vystěhoval všechno z bytu do skladiště a každý den si mohl vyzvednout jen jednu) byl jeho nápad a tak natočil svůj rok.. babička byla (je) hrozně dobrosrdečná paní, taková dobrá duše.. říkala moc rozumné věci. Třeba tu v nadpisu.. Plně se s tím ztotožňuju, souhlasím s ní a stejný názor už mám docela dlouho..
A navíc finský film! A co víc, režisér, autor, prostě ten člověk byl osobně přítomen. Finnish English.. ale mluvil "anglicky", dokonce jsem mu většinou rozuměla (!). A já jsem asi angličtinou fakt posedlá, anglický titulky během filmu mě omračovaly (no dobře, to zas ne, ale mám ráda ty konstrukce a vazby, fráze a tak)..
Myslím, že můj domov je.. u člověka, který pro mě tak znamená.. myslím třeba u něj v náruči.. v myšlenkách s ním (kinda strange, isn't it?).... pak už možná ani tak nezáleží na tom, kde, když je to s ním..

Řekla bych, že domov je.. když je nám s někým opravdu hezky.. když víme, jak je pro nás důležitý.. cítíme, jak nám na něm záleží.

.

Večer jsem si šla trochu zaběhat.. mám neoprávněný pocit, že právě po tom je mi teď takhle. Ale bylo fajn se po dlouhé době pořádně provětrat.. Vždycky jsem měla za to, že běhání v ulicích je taková ta záležitost Amíků někde v Central Parku, ale tady to jinak nešlo.. Nakonec hlavní docela hezky svítila a nebylo to tak divný.

indie | Tumblr

Lovely h., miss you..
Kdybychom si třeba mohly trochu popovídat.. Poslechnout si to CD spolu.. nějakou hudbu.. obejmout se.. a být u sebe.. tak zatraceně, zatraceně se mi stýská.. Tohle tady dlouho nebylo (v takové intenzitě)..
Miss you..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama